|
|
Obraz tělesnosti - Tělesnost obrazu
Slachová, Markéta ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá pojmy lidské tělesnosti a obrazu, jejich vzájemným vztahem. Tedy jakým způsobem může být tělesnost zpřítomněna v obraze a potažmo v samotném dialogu uměleckého díla a diváka. Další část práce je věnovaná kontextům uměleckým. Ráda bych uvedla příklady uměleckých děl, na kterých pomocí konfrontací můžeme vysledovat dobové pojetí tělesnosti a způsob zobrazení lidské figury, od nejstarších obrazů až k umělecké akci a současnému umění. Mým cílem je pokusit se uchopit vztah obrazu a tělesnosti a to především v rámci výuky výtvarné výchovy a možností galerijních či muzejních edukací. Navrhla a zrealizovala jsem rozsáhlý didaktický projekt: Obraz tělesnosti - tělesnost obrazu, který využívá prvků výtvarně dramatického pojetí výtvarné výchovy, akcentující práci s vlastní tělesností žáků, vazbou na kontexty z dějin umění a zabývá se i tématem interpretace, reprodukce a manipulace obrazů. Výtvarná část nese název Interpretace jako posun od obrazu tělesnosti k tělesnosti obrazu a rovněž vycházející z tématu zkoumaného v práci.
|
|
|
Filosofické reflexe tvořivé zkušenosti
Fridmanová, Milena ; Koubová, Alice (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent) ; Pokorný, Vít (oponent)
Fridmanová, M.: Filosofické reflexe tvořivé zkušenosti Předkládaná disertace se věnuje tématu tvořivé zkušenosti. Tvořivá zkušenost není něčím, co bychom záměrně dělali, zároveň se však neobejde bez naší aktivity a připravenosti. Tato práce si klade základní otázku, jak můžeme přispět k tomu, aby k nám přicházely tvořivé impulsy a abychom je byli schopni uchopit a přetavit do díla. Práce vychází z předpokladu, že dnešní představy o tvorbě vycházejí z romantického pojetí, podle kterého je umění produktem génia tvořícího z nadpřirozených sil, které nemá ve své moci. Ve 20. století byla tvořivost podrobena rozsáhlému vědeckému výzkumu, zejména psychologickému, který ukázal, že tvořivostí disponuje každý a že ji lze rozvíjet. O to je aktuálnější otázka, co v tvořivém procesu ovlivňujeme a co ne. První kapitoly práce jsou věnovány filosofické interpretaci tří výkladů tvořivé zkušenosti v podání Schopenhauera, Nietzscheho a Gadamera. Záměrem této interpretace je zdůraznit protichůdné motivy jednotlivých pozic. Schopenhauer je zde pojednán jako představitel typického romantického pojetí génia, který tvoří díky vrozeným schopnostem a dotýká se tím neměnné podstaty světa. Nietzsche je představen v bodě svého odvratu od Schopenhauerovy metafyzické perspektivy. Tvořivá zkušenost podle něj nemůže spočívat v...
|
|
|
Podoby českých filmově-dramaturgických poetik
Csicsely, Lukáš ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám oborem české akademické filmové dramaturgie, a to v tom smyslu, který označuje podíl dramaturga na tvorbě filmového díla. Pro jeho výkon existují teoretické podklady s mnohaletou tradicí počínající Aristotelovou Poetikou, které se obecně se nazývají poetika a já zde srovnávám filmové poetiky vyšlé na pražské FAMU, v rámci oboru scenáristika a dramaturgie jakožto skripta, na pozadí oné tradice a z perspektivy pražského strukturalismu. Žádná teoretická práce se danému materiálu nevěnuje a tak je mým cílem zmapovat základní problematiku tohoto uzavřeného oboru, s důrazem na to jak uzpůsobuje tradici specifickým podmínkám filmu.
|
|
|
Obraz tělesnosti - Tělesnost obrazu
Slachová, Markéta ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá pojmy lidské tělesnosti a obrazu, jejich vzájemným vztahem. Tedy jakým způsobem může být tělesnost zpřítomněna v obraze a potažmo v samotném dialogu uměleckého díla a diváka. Další část práce je věnovaná kontextům uměleckým. Ráda bych uvedla příklady uměleckých děl, na kterých pomocí konfrontací můžeme vysledovat dobové pojetí tělesnosti a způsob zobrazení lidské figury, od nejstarších obrazů až k umělecké akci a současnému umění. Mým cílem je pokusit se uchopit vztah obrazu a tělesnosti a to především v rámci výuky výtvarné výchovy a možností galerijních či muzejních edukací. Navrhla a zrealizovala jsem rozsáhlý didaktický projekt: Obraz tělesnosti - tělesnost obrazu, který využívá prvků výtvarně dramatického pojetí výtvarné výchovy, akcentující práci s vlastní tělesností žáků, vazbou na kontexty z dějin umění a zabývá se i tématem interpretace, reprodukce a manipulace obrazů. Výtvarná část nese název Interpretace jako posun od obrazu tělesnosti k tělesnosti obrazu a rovněž vycházející z tématu zkoumaného v práci.
|
|
|
Vývoj technologie digitální fotografie jako transformace vyjadřovacích možností fotografického média
Česálek, Tomáš ; Vančát, Jaroslav (vedoucí práce) ; Černý, Vladimír (oponent)
Historie fotografie představuje neustálý technologický vývoj daného média směrem ke stále větší sofistikovanosti, s níž souvisí rozšiřování možností komplexní kontroly nad sémantickým obsahem jednotlivých fotografických snímků. Práce se věnuje komparační analýze vyjadřovacích možností filmové a digitální fotografie s přihlédnutím k současnému stavu obou médií a jejich vztahu k dalším audiovizuálním komunikačním prostředkům. Práce představuje porovnání technologických možností obou na sebe navazujících médií ve srovnání s dalšími vizuálněobraznými vyjadřovacími technikami a stále rostoucí integraci digitálních metod zobrazování s novými médii v prostředí grafických editorů na počítači. Pozornost je věnována i měnící se roli fotografického média ve společnosti související s demokratizací přístupu k fotografickým aparátům a možnosti šíření vzniklých obrazů prostřednictvím internetu a sociálních sítí. Na základě popsaných údajů autor poukazuje i na proměňující se role tvůrce a diváka v procesu interpretace vizuálněobrazných vyjádření.
|
|
|
Veřejný prostor, jeho sociální parametry a nejen obrazové dimenze
Krobová, Karolína ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Sedlák, Michal (oponent)
KROBOVÁ, K. (2012). Veřejný prostor, jeho sociální parametry a nejen obrazové dimenze Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 122 stran. (Přílohy mimo knižní část diplomové práce: soubor fotografií a objekt-totem) Diplomová práce se zabývá tématem veřejného prostoru v jeho dimenzích vizuálních, architektonických, obrazových, sociálních i psychologických. Jak na nás tento prostor působí a jak jeho podobu ovlivňujeme. Tyto pohledy jsou vztaženy k věkové skupině dospívajících. Navazuji na svoji bakalářskou práci, která se zabývala touto kategorií v oblasti subkultury graffiti a streetartu, kterou zde používám v příkladech a možných vlivech na grafický design a ilustraci. Na teoretickou část navazuji doplňujícím dotazníkem a didaktickým projektem, částečně zrealizovaným v praxi. Práci doplňuji o dokumentaci obrazů ve veřejném prostoru, objekt a rituál v něm. Klíčová slova: VEŘEJNÝ PROSTOR, KOMUNIKACE, TVŮRCE, SUBKULTURY, VIZUALITA, KONTEXT, REKLAMA, GRAFFITI, STREET ART, UMĚNÍ, KULTURA, VÝTVARNÁ VÝCHOVA
|
host ::
RSS.